Jejich osudy nás nepřestávají vzrušovat. Co stálo za zrodem obávaných nájezdníků?
Moderní technologie dokážou dříve nemožné. Pomocí satelitů nebo analýzy DNA nyní poznáváme nové a vzrušující podrobnosti o vikinzích.
300 let před prvními vikinskými nájezdy neměli Skandinávci na růžích ustláno. Během bouřlivého období vzniklo přes 36 království, která si navzájem šla po krku. Do té mely ještě v roce 536 vybuchly nejméně dvě sopky. Ohromný prašný mrak na severní polokouli na několik let změnil podnebí. Chladná léta ovlivnila úrodu, propukly hladomory a samozřejmě přišly další krvavé boje. Bylo to tak bezútěšné období, že se zřejmě stalo inspirací pro legendu o ragnaröku. Temný mýtus pojednává o konci světa, po kterém nepřežije nikdo, lidstvo ani bohové.
Skandinávci byli především zemědělci. K vikingům se přidávali ti, kteří se potřebovali vymanit z bídy. Z nastřádané kořisti si mohli koupit půdu nebo zaplatit nevěstu. Plenitelské nájezdy lákaly hlavně muže s mizernými vyhlídkami na sňatek. Při drancování si vedle kořisti mohli vybírat i zajatkyně. Ženy neměly na výběr. Musely se provdat po dobrém, nebo po zlém.
Irský text z 10. století vypráví o Inghen Ruaidh (Rudé dívce), které velela vikinské flotile mířící do Irska. Ale i mnoho vikinských ság vypráví o ženách bojovnicích.
V 19. století se ve švédské Birce našel hrob s výbavou elitního vikinského bojovníka z 10. století. Analýza DNA vyvrátila, že kosterní pozůstatky patří muži. Rozbor páteře ukázal, že mohlo jít o lučištnici na koni. Někteří archeologové a historici jsou přesto skeptičtí. Podle nich artefakty nedokazují, že v patriarchální společnosti skutečně bylo místo pro ženské vikingy. Severně od norského Osla se také našel hrob s ženou, která je pochována s válečnickou výbavou. I v tomto případě u části odborníků panuje skepse.
Chlapci a asi i některé dívky začali s vojenskou výchovou okolo šesti let.
ZAJÍMÁ MĚ TV DOKUMENTVětšina raně vikinských rodin si stále uchovávala víru v původní bohy, přestože ve zbytku Evropy dominovalo křesťanství. Hlavním bohem byl Odin. Seveřané si hodně považovali jeho syna. Thor, bůh válečník, zosobňoval ochránce lidu a bohů před sílami chaosu a zla. Archeologové v mnoha vikinských hrobech našli miniatury ikonického Thorova kladiva Mjöllni. Postupně se k víře v Ježíše Krista obracelo stále více Skandinávců. Legendární Harald Modrozub rozhodl o konverzi svého království ke křesťanství asi v roce 963.
Manželství se domlouvalo i roky. Průběh svatební noci bedlivě sledovali svědci, kteří měli za úkol dosvědčit, že všechno proběhlo dobře.
Všechno nebývá takové, jak se na první pohled zdá. Ne všichni vikingové byli přirozeně blonďatí. Vlasy si bělili louhem a citronem. Dbali na hygienu a častěji se myli, takže po Skandinávcích přirozeně pokukovaly třeba Angličanky. A jak probíhaly seveřanské námluvy?
Přípustné bylo i randění. Problém nastal, pokud žena otěhotněla. Ne proto, že by ji společnost zavrhla. Nemanželské dítě zkrátka udělalo čáru přes rozpočet rodině ženy. Muž si ji neměl povinnost vzít, ale na nemanželské dítě musel platil menší alimenty, které stanovil klan.
Při nájezdech vikingové znásilňovali bez ohledu na věk a pohlaví. Podle severských pravidel je pořádný chlap ten, který je dominantní. Naopak muž, který je podmaněný, byl označován jako ergi (nemužný). Šlo o jednu z nejhorších urážek, která mohla vést k souboji.
Vikingové byli obávanou metlou pro soudobé krále a císaře. Dokonce anektovali nejlepší zemědělskou půdu ve Francii a Velké Británii.
Švédská firma Ericsson dala své technologii jméno bluetooth podle přídomku vikinského vládce, Haralda Modrozuba (Harald Bluetooth). Tato technologie slouží k usnadnění komunikace a odkazuje na Haraldovy diplomatické schopnosti, díky kterým válčící kmeny zasedly k jednacímu stolu.
V 8. století se ve skandinávském mořeplavectví prosadila plachta. Rychlé štíhlé lodě rázem mohly převážet ozbrojence mnohem dál než dříve.
zabrala odhadem stavba jedné lodi.
bylo schopných vyrobit 120 m2 plachty za dva roky. K dispozici měly jen své ruce a vlnu z více než 200 ovcí.
Většina vikinských předáků plánovala plenění na léto, kdy je Severní moře nejklidnější. V roce 799 si ale někteří řekli, že je na čase zkusit štěstí i jinde. Výhoda vikinských lodí spočívala v mělkém ponoru, takže snadno mohli vplout do francouzských řek.
Nikdo jiný v té době nedoputoval tak daleko jako vikingové.
Vikingové vedle loupeživých výprav podnikali i obchodní plavby. Osídlili velké oblasti na území dnešní Velké Británie a Francie. Založili prosperující Kyjev. Jejich obchodní síť sahala dokonce k Bagdádu. Kolonie a základny měli na Islandu, v Grónsku a Severní Americe.
Politické nepokoje v Norsku byly příčinou objevitelské cesty na západ přes Atlantik. Vikingové stanuli na březích Newfoundlandu, což z nich dělá první Evropany, kteří objevili Ameriku.
Neměli po ruce kompas, který v té době vynalezli Číňané.
Evropanům zůstal kompas ještě dlouho odepřený. Vikingové si přesto poradili. Na moři spoléhali na hvězdy, směr letu ptáků a slunce. Severní Atlantik je ale nehostinné místo, takže jim v orientaci při zatažené obloze pomáhal sluneční kámen.